Večerní plky

Úterý v 19:48 | Ok |  Zpovědnice II.
Hodně věcí se změnilo a stále se mění.
Ani je nestíhám zaregistrovat.
Kdysi jsem byla plná nálady, užívala radosti, dělala ty nejujetější nápady, co mě mohly napadnout.
Nesnášela jsem, když mí přátelé truchlili. Vždycky jsem se postarala o to, aby byli šťastnější, bavila jsem je a dívala jak se smějí.
Ale teď je to jiné.
Je to tím co se stalo?
Co se pořád odehrává v mým životě?
Nebo mi někdo narušil stereotyp? (No ovšem)
Mám ráda nové věci, ale některé by měli zůstat tak, jak jsou.
"Život je jako jeviště, i když srdce pláče, ty musíš hrát dál. "
Tohle přesně musím dělat.
Musím hrát.
Ok.
Nikdo nepozná můj strach nebo bolest, utrpení a zklamání, dokud o tom nedám vědět.
Můžu zářit radostí a spokojeností, ale nikdo nevytuší, co se za nimi skrývá.
Výborný herecký výkon
Chtěla bych vrátit ten osudný okamžik, který toto všechno změnil.
Protože s tímhle přišly problémy a já je stále víc nechávám šířit.
Věci, které jsou důležité neřeším.
Odpovím si na ně flegmatickým "Hm" nebo "To je jedno", "je mi to jedno a netuším, že tímhle si kupuji jízdenku do pekla.
 

Kam dál

Reklama